Gliomatosis cerebri (GC) je specifický růstový vzor gliálního nádoru, který ovlivňuje více oblastí mozku. Tento typ nádoru obvykle vzniká v centrálním nervovém systému, který zahrnuje mozek a míchu. I když GC není formálně diagnostikován jako samostatná entita, představuje specifický růstový vzor nalezený u gliomů. Gliomy jsou nádory, které vznikají z gliových buněk, které jsou podpůrnými buňkami mozku. Různé typy gliomů mohou vykazovat růstový vzor spojený s GC.
Přesná příčina GC zůstává neznámá, ale stejně jako u jiných typů rakoviny, se věří, že vzniká z genetických mutací, které vedou k vývoji rakovinných buněk. Tyto buňky se mohou množit a tvořit nádory v mozku. GC je mírně častější u mužů než u žen a často je diagnostikován u starších dospělých, i když mohou být postiženi jedinci v jakémkoli věku. Zatímco rizikové faktory pro gliomy, včetně GC, nejsou dobře pochopeny, expozice radiaci, dědičné genetické mutace a některé lékařské syndromy mohou hrát roli v rozvoji těchto nádorů.
Lékaři již GC nepovažují za samostatnou diagnózu; namísto toho ji klasifikují jako specifický růstový vzor u difuzních gliomů. Obvykle se provádí MRI sken k identifikaci přítomnosti GC v mozku. GC je charakterizován zapojením tří nebo více laloků mozku a radiologové ho zařazují do dvou typů na základě vzhledu nádorové hmoty. Typ 1 GC ukazuje difúzní vzor bez zřetelné hmoty, zatímco Typ 2 GC má chlupatý vzhled spolu s viditelnou nádorovou hmotou. Ideálně je chirurgické odstranění nádoru primární léčbou pro GC s cílem odstranit co nejvíce nádorové hmoty. Vzhledem k rozsáhlé povaze GC však úplné odstranění nádoru nemusí být proveditelné.
Prognóza pro GC se liší podle faktorů jako je stupeň nádoru, reakce na léčbu, věk a celkové zdraví. Pětiletá relativní míra přežití pro GC je přibližně 16,5%, což odráží pravděpodobnost, že jedinec přežije pět let po diagnóze. Výzkum naznačuje, že molekulární markery uvnitř gliomů mohou ovlivnit přežití jedinců s GC. Přestože aktuálně není o genetických mechanismech GC mnoho poznatků, pokračující výzkum je zásadní pro zlepšení strategií léčby a výsledků pacientů. Přežitelnostní sazby u GC mohou významně varirovat, přičemž někteří jedinci mohou zažívat prodloužené přežití v rozmezí 3 až 7 let. Gliomatosis cerebri představuje jedinečné výzvy kvůli své rozsáhlé růstové povaze a složité povaze v mozku. Porozumění symptomům, diagnostickým metodám, léčebným možnostem a prognóze spojené s GC je klíčové pro efektivní řízení této nemoci. Pokračující výzkumné úsilí zaměřené na odhalení genetických tajemství GC a vývoj inovativních léčebných přístupů jsou zásadními kroky směrem k zlepšení výsledků pro jedince postižené tímto vzácným mozkovým nádorem.