Cholesterol je složitou a nezbytnou součástí našich těl. Vyrábí se v játrech a získává se z různých potravinových zdrojů. Cholesterol je nezbytný pro vytváření buněčných membrán, syntézu hormonů a produkci žlučových solí potřebných pro trávení tuků. Avšak vztah mezi hladinami cholesterolu a celkovým zdravím není jednoduchý. Zatímco adekvátní hladiny cholesterolu jsou nezbytné, zvýšené či kolísající hladiny mohou vést k závažným zdravotním problémům, zejména u starších osob.
Nejnovější výzkum naznačuje, že nejen zvýšené hladiny cholesterolu, ale také jejich variabilita v průběhu času může zvyšovat riziko kognitivního úpadku a demence. Revoluční studie, která byla představena na vědeckých sezeních Americké kardiologické asociace v roce 2024, zjistila alarmující spojení mezi kolísajícími hladinami cholesterolu a nástupem demence u starších jedinců. Zjištění, zveřejněná krátce poté v prestižním lékařském časopise, ukázala na korelaci mezi výraznými změnami v hladinách cholesterolu a kognitivním poškozením.
Tato studie monitorovala téměř 10 000 účastníků, převážně ve věku kolem 70 let, po dobu šesti let a zkoumala, jak roční variace v hodnotách cholesterolu ovlivnily kognitivní zdraví. Dr. Emer MacSweeney, konzultantka neuroradiologie, vysvětluje tato zjištění a naznačuje, že kolísání, především u cholesterolu s nízkou hustotou (LDL), může ohrozit stabilitu aterosklerotických plaků. Destabilizace těchto plaků by mohla potenciálně vést k jejich prasknutí, což by snížilo prokrvení mozku a nakonec vedlo k poruchám jeho funkce.
Co se tedy zpočátku jeví jako nevinné měření cholesterolu, může odhalit mnohé o trajektorii kognitivního zdraví jednotlivce. Robustní metodologie této studie zahrnovala každoroční hodnocení cholesterolu, přičemž byl zkoumán celkový cholesterol spolu s LDL, cholesterolem s vysokou hustotou (HDL) a hladinami triglyceridů. Účastníci byli klasifikováni do čtyř skupin na základě stupně kolísání svých hladin cholesterolu.
Po šesti letech sledování vědci zjistili, že ti s největšími výkyvy v cholesterolu měli výrazně vyšší pravděpodobnost vzniku demence a kognitivního úpadku ve srovnání s těmi stabilnějšími. Data ukázala, že jednotlivci s nejvýraznějšími změnami v celkovém cholesterolu byli o 60 % více ohroženi demencí a zaznamenali 23% nárůst kognitivního úpadku ve srovnání s těmi, u nichž kolísání bylo nejmenší. Tento trend byl potvrzen také ve skupině hodnotící hladiny cholesterolu LDL, která zvyšovala riziko demence o 48 %.
Tato znepokojivá statistická zjištění podtrhují význam sledování cholesterolu nad rámec jeho pouhé přítomnosti nebo absence. Dynamika těchto hladin v průběhu času se ukazuje jako důležitý faktor týkající se kognitivního zdraví. Výsledky nyní vyžadují změnu ve strategiích zdravotního managementu pro starší dospělé. S ohledem na to, že přibližně 25 milionů dospělých v USA trpí vysokým cholesterolem, je pochopení jeho role jako možného ukazatele nebo biomarkeru kognitivního poškození unikátní příležitostí pro preventivní zdravotní péči.
Dr. Zhen Zhou, hlavní autor studie, naznačuje, že každoroční sledování cholesterolu by se mohlo stát inovativní metodou pro identifikaci jedinců s vyšším rizikem demence. Současně výzkum zpochybňuje několik převládajících předpokladů o cholesterolu, které ho považují pouze za rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Místo toho naznačuje, že bychom měli přehodnotit náš přístup k managementu cholesterolu ve starších populacích, kde je třeba vyšší opatrnosti, neboť variabilita cholesterolu může signalizovat širší zdravotní problémy.
Tento apel na další výzkum je silný a urgentní. Odborníci, včetně Dr. MacSweeney, zdůrazňují důležitost zkoumání, jak kolísání cholesterolu může přímo ovlivnit kognitivní úpadek na molekulární a buněčné úrovni v mozku. Dále, protože studie převážně zahrnovala bílé účastníky, je nutná širší rozmanitost vzorků pro lepší pochopení širších dopadů těchto zjištění napříč různými demografickými skupinami.
Potenciál variabilního cholesterolu jako nového biomarkeru pro zvýšené riziko demence otevírá možnosti pro praktické aplikace v preventivní medicíně. Také vyvstává otázka, jak by zdravotníci měli tyto poznatky zapracovat do klinické praxe. Měly by se nyní po každoročním fyzickém vyšetření věnovat větší pozornost variabilitě cholesterolu vedle tradičních hodnocení? Může sledování těchto kolísání přispět k dřívějším diagnózám a intervenčním strategiím?
Nově vznikající důkazy spojující variabilitu cholesterolu s kognitivním úpadkem představují změnu v paradigmatech, jak vnímáme a řídíme kardiovaskulární zdraví u starších dospělých. Vyžaduje to jak od zdravotnických pracovníků, tak od pacientů, aby přehodnotili